Výcviku psů se věnuji už od svých deseti let, takže psi se stali trvalou součástí mého života. Začínala jsem s kříženci svých prarodičů, během studia na střední škole jsem cvičila psy jiných majitelů. Nejprve to byla zlatá kolie, později německá doga.

Prvního vlastního psa jsme si pořídili s manželem, byla to fena rotvajlera, a u tohoto plemene jsme zůstali poměrně dlouho. Později k nám do smečky přibyla ještě fena velkého knírače. Jenže psí život je krátký, takže po zmíněných plemenech přišla moje opravdu srdeční záležitost: bearded kolie. Postupem času jsem zjistila, že mi pastevecká plemena nejlépe vyhovují svou povahou, v současné době chováme pro sportovní účely border kolii. Během let se u nás vystřídali také psi bez domova, naposledy kříženka Lucy s problematickým chováním, která mě přesvědčila o tom, že navzdory mé dlouhé praxi s velkými i malými psy, o nich vlastně nic nevím. Tehdy nám naše veterinářka doporučila psí školu Staff-spirit Velká Dobrá, se kterou stále spolupracuji. Během výcviku Lucy se ukázalo, že i hůře zvladatelný pes může být dobrý ve sportu a začaly jsme v rámci pracovní terapie trénovat agility.

Ukázalo se, že to Lucy nejen hodně baví, ale že je v tomto sportu tak dobrá, že se na závodech pravidelně umísťovala na stupních vítězů. Nyní už si užívá sportovního důchodu a trénuje v rámci svých zdravotních možností. Do budoucna se chci agility dál věnovat na závodní úrovni.

Můj zájmový obor je náprava nežádoucího chování, z odborných seminářů jsem absolvovala myoterapeutické masáže psů.

Moje heslo je: Vždycky hledej způsob, jak daný problém vyřešit.