Báječná léta se psem díl 5.: Vychováváme štěně

Nastal ten dlouho očekávaný den, kdy jste si přivezli domů vytoužené štěňátko. Vaše nadšení z malého chlupáče nemá konce a věnujete mu veškerou svou pozornost i čas. Pejskovi přejeme, aby vám nadšení vydrželo až do konce jeho života a vám, aby chlupáč splnil všechna vaše očekávání a společně jste prožili spoustu Báječných let se psem.

Jsou určité psí činnosti, které majitel špatně snáší a často se stávají důvodem pro rozčílení nebo snůšku nelichotivých slov nesoucí se na jeho hlavu od cizích lidí. Ano, řeč je o nežádoucím chování psa, které bývá velmi často následkem nedůsledné nebo nedomyšlené výchovy. Na některé chyby, kterých je lepší se ve štěněcím věku vyvarovat, vás v tomto článku upozorníme.

Některé aktivity psa jsou jednoduše dány tím, že máme doma šelmu psovitou. Ty nežádoucí je pak třeba utlumit nebo využít ve vlastní prospěch. Nepůsobením na tyto pudy se časem rozhodně dočkáme toho, že nám náš miláček aportuje cyklisty, ke zděšení kluků si jde s nimi zahrát kopanou a z meruny zbude jen kus kůže, poměřuje svou alfa pozici s každým psem, kterého potká nebo na několik hodin vezme „dráhu“, pokaždé když spatří zajíce nebo srnu. 

„Alfou a omegou dobře ovladatelného psa je přivolání. Proto apeluji na zaměření se k tomuto povelu od prvního okamžiku soužití. Je potřeba si uvědomit, že pro štěňátko je okolní svět, který poznává, neskutečně zajímavý a vás coby majitele už má předci jen trošku okoukané. Proto říkám, pro svého pejska musíte být středem vesmíru, vždy barevnější, zajímavější, poutavější, voňavější a vždy s úžasnou ňamkou nebo hračkou v rukávu.“

Statický páníček, volající monotoniím hlasem: „Beníku, Beníku,“ rozhodně nepřekoná vše to zajímavé, kolem svého štěněte. „Při přivolání měňte intonaci hlasu, která by vždy měla být radostná a hravá. Nikdy ne rozčílená a zlostná. Buďte vynalézaví. Když potřebujete upoutat pozornost svého chlupáče, plácejte se do stehen, tleskejte. Padněte na kolena, plácejte rukama o zem, třeba válejte sudy, prostě dělejte svému psovi kašpárka. Vykašlete se na okolí, na to, co si myslí kolemjdoucí. Vyplatí se vám to.“

Jakmile se pozornost zvířete obrátí k vám, zavolejte psa jménem a vydejte povel: Ke mě! Stále pokračujte v poutání jeho pozornosti a podpořte ho v tom, že k vám běží, třeba radostným voláním: To je hodný kluk, to je šikula. Můžete začít od pejska couvat nebo máte-li obavy, že jeho pozornost neudržíte, rozběhnete se směrem od něj a stále volejte. Jakmile chlupáč doběhne až k vám, už musíte mít v ruce odměnu. Pamlsek nebo hračku. Není možná, když už je pejsek u vás začít hledat po kapsách a vybalovat dobrůtky z pytlíku. Tady dvakrát platí být připraven.

Po zdařilém přivolání se vyvarujte další chyby! „Pejsek by od vás neměl odejít bez vašeho pokynu. To znamená, že odměna, musí přijít hned. V případě hračky ji pejskovi nedávejte, ale pohrajte si s ním a přetahujte se. Pokud jde o pamlsek, nechte pejska ňamku dobývat z vaší dlaně a uždibovat než mu ji dáte celou. Pak ve vhodnou chvíli štěňátko přidržte a dejte mu povel: Sedni!, případě mu do sedu pomozte lehkým zatlačením na zadeček. Počkejte, až se miminko zcela uklidní a zůstane sedět. Poté ho znovu odměňte nebo aspoň pochvalte a dejte mu povel: Volno! Jen tak pejska naučíte, aby po přivolání zůstal u vás a okamžitě po odměně opět nevzal dráhu. Správný pejskař má vždy v kapse hračku nebo pamlsek. Bez odměn to jde jen velmi těžko. Proto buďte vždy připraveni!“        

Dalším oříškem ve výchově psího batolete bývají některé hry. Konkrétně ty, které majiteli u psího miminka nevadily a často se stávaly zdrojem zábavy. S přibývajícím věkem psa, však leckdy ubývá smíchu a přibývá stresu.  Štěně zápasící se starým škrpálem je k pobavení. Ne, už tak, když drobeček sežere nové boty. Ale jak ten chudák pes má poznat, že jedny boty jsou na hraní a druhé ne! Štěně visící na našich nohavicích, tomu se taky zasmějeme, ale přijde čas, kdy pes s kusem nohavice odejde. Stejně, tak vítací rituál, kdy se s miminkem při každém setkání vítáme a škádlíme a válíme po zemi, nehledíc na to, že nám miminko skáče až na hlavu. Pak přijde okamžik, kdy se vracíme z divadla ve večerní róbě a vůbec nestojíme o to mít všude psí ťápoty.

„Tady musíte hodně hledět do budoucnosti. Zda tolerovaná štěněčí hra, bude žádoucí i v dospělosti. Nebudou vám některé návyky pejska nepříjemné, až doroste? Zamyslete se nad každou činností svého štěněte tímto způsobem a dojdete-li k názoru, že v budoucnu by vám něco mohlo být na obtíž, netolerujte to od začátku. Pak velmi často trestáme psy za naše vlastní chyby.“

Štěňata jsou velmi tvárná a vnímavá ke všem podmětům, které jim v tomto období růstu majitel umožní. Mají obrovskou potřebu zkoumat a poznávat nové věci. Každá pozitivní zkušenost v tomto věku je nesmírně důležitá a současně každý špatný zážitek může psa ovlivnit na celý život.

„Použijte fantazii a seznamujte svého pejska stále s novými podměty, situacemi, prostředím. Čím více vhodných zkušeností pejsek získá, tím odolnější bude v dalším životě, a to i v nečekaných situacích. Vše v dobrém i špatném slova smyslu, co v období od narození zhruba do jednoho roku do pejska vložíte, to se vám s určitostí mnohonásobně vrátí.“