-strachová reakce - různé fobie jsou ve většině případů způsobeny špatnou zkušeností  např. napadením jiným psem, špatným zacházením ze strany člověka  nebo nedostatečnou, nevhodnou, nebo zcela chybějící socializací. V méně častých případech je touto fobií pejsek geneticky vybaven od narození.  Strachová reakce se projevuje dvěma způsoby, útěkem nebo útokem.  Při zabránění pejskovi v útěku se velmi často setkáváme s přehnanou panickou hysterií.  Útoku těchto jedinců z pravidla předchází vrčení a odhalování zubů, chňapání bez kontaktu.  Samotný útok pak  nebývá veden s razancí  vlastní agresívním psům, ale jedná se o chňapavé opakující se výpady se snahou kousnout  protivníka kamkoliv a velmi často se tento útok v panice obrátí i vůči majiteli.   

- obtěžující chování - i pejsek nekonfliktní může svým chováním obtěžovat nebo nevhodně působit na ostatní psy a tím si vykoledovat výchovný výprask od jiného psa  nebo oběť svých projevů dohánět k zoufalství, posléze, strachu či útoku. Proto se věnujeme i těmto  nežádoucím projevům.  Nejčastější obtěžující chování je nakrývání  (kopulační pohyby) vyhlédnutého objektu zájmu bez ohledu na pohlaví či fakt, že fena se nehárá. Někteří jedinci, a zejména se jedná o samce, a velmi často o samce malého nebo středního vzrůstu,  jsou v tomto ohledu velmi vytrvalí. Dalším obtěžujícím chováním, které může vyvolat konflikt mezi psy je nahánění. Pro laika je mnohdy těžké odhadnout zda se jedná o hru, či cílené a obtěžující nahánění a lovení vyhlédnuté kořisti.  Mezi další velmi časté projevy nežádoucího chování patří vytrvalé vyštěkávání psů, lidí nebo vlastního majitele.  

-agresivní chování - mezi nejzávažnější  problémové chovaní patří jednoznačně agrese vůči jiným psům či lidem. Agrese, stejně, jako fobie, se projevuje z několika důvodů. Může se  jednat o vrozené chování, které nebylo včas a důsledně zastaveno u mladého zvířete nebo bylo naopak podporováno. Dalším důvodem agrese je opět špatná zkušenost nebo hrubé zacházení se psem – strachová agrese.  A v neposlední řadě špatná či žádná výchova a socializace.  Agresivní pes mnohdy útočí jakoby bez zjevné příčiny nebo po sebemenší konfrontaci, ale věřte, že jen málo chování u psů se děje jen tak.

- dominantní chování - Dnes je bohužel za dominanci u psa označováno, mnoho projevů, které s dominancí nemají vůbec nic společného. Stejně tak, jako dominantní chování nerovná se vůdce smečky – pes Alfa. Ano byli, jsou a budou dominantní jedinci a rozhodně je potřeba na jejich chování pracovat a řádně takové jedince vychovávat.  To, že Váš pes neposlouchá, že se cpe první do dveří, že na Vás vrčí, když mu chcete vzít misku, že vás kousl nebo vás nechce pustit na sedačku ještě neznamená, že je dominantní. Ve většině případů se jedná o jiný problém s chováním.  Samozřejmě i s dominantním psem se dá pracovat na nápravě.

- majetnické chování - může se jednat o majetnické chování k věcem k lidem ke konkrétnímu místu, k autu, kočárku, krmení či pamlskům, prostě o potřebu psa si bránit a přivlastňovat si to co považuje za své.

-ostatní nežádoucí chování - majitelé psů se na nás obrací i s řadu dalších nezmíněných problémů s chováním. Počínaje útěky, požíráním výkalů, požíráním čehokoliv, různých fobií,  výčet by byl dlouhý.  Některé projevy, chování, návyky a důsledky nedostatečné výchovy se dají  dobře  řešit v našich  socializačních hodinách. U některých specifických  problémů přichází na řadu individuální práce s pejskem a majitelem na konkrétním řešení a mnohdy i na konkrétním místě ať již v ulicích nebo v rodině. 

Čekali jste na této stránce radu, jak nežádoucí chování svého psa zvládnout a odstranit ? Rada je jediná :  "Obraťte se na odborníka." Každý pes je originál, stejně jako člověk a nabídnout vám zde univerzální radu, jak zvládnou to, či ono - nelze.   I dobře míněná rada by se totiž mohla obrátit  v nežádoucí efekt.  Ani  v naší škole nemůžu při své práci praktikovat jeden model, ale vždy se musím přizpůsobit konkrétnímu  problému a najít původ chování a vhodné prostředky a postupy k nápravě.   Se psy nelze pracovat podle šablony a to, co pomůže u 50 pejsků, u jednapadesátého nemusí a tam je potom potřeba hledat jiná řešení.